V Česku se pomalu začínají rozvírat nůžky mezi bohatými a chudými. Stále více o tom rozhoduje, zda máte vlastní bydlení či ne. Nezanedbatelná část Čechů žije v extrému a to buď na ulici nebo na ubytovně a nebo má třeba pronajatý jen jeden pokoj v bytě s ostatními podnájemníky. Jde o narůstající fenomén, který bychom neměli nechat bez povšimnutí.
Může se to stát celkem lehce i nám a možnost dosáhnout na sociální dávky je po posledních úpravách zákonů dost okleštěna. Většina národa ale mít problém zatím nebude. Musíte totiž splňovat pár „špatných“ podmínek, nicméně pak je to skoro jisté. Nemáte vlastní bydlení, tudíž platíte nájem či hypotéku, jste sami, Váš plat je průměrný a nakonec přijde nějaká životní „pecka“ typu rozvodu nebo nemoci, potažmo budou stačit i psychické problémy.
Stát Vám s náklady na bydlení částečně pomůže, ovšem nebude to úplně zadarmo. To, že jste na dně, musíte ustát, nezhroutit se, nezačít třeba zahánět chmury alkoholem. Nakonec je nutno „utratit“ úplně všechen majetek, abyste oficiálně mohli být označení za chudého. Pak dosáhnete na příspěvek na bydlení, který Vás může zachránit. V případě špatného zdraví, úrazu nebo nemoci Vás nezachrání ani invalidní důchod. Dosáhnete na něj, jen když „pasujete“ do zákonných tabulek, tzn. nesmíte být nemocní ani málo a ani moc. Jeho výše totiž na slušné živobytí nestačí, tudíž musíte být schopni i při velkém postižení pracovat. Pokud Vám ovšem nepomůže někdo jiný, třeba rodina.
Na přežití bez vlastního bydlení musíte mít také ten správný věk. Čím dál více seniorů se ocitá v chudobě. Čistě proto, že důchody jsou nízké a schopnost starších lidí vydělávat je samozřejmě přímo úměrná věku. I mnoho mladých se bez pomoci rodičů daleko nedostane a na vlastní byt těžko dosáhne.
Možná se to týká více lidí, než si umíme přiznat. Vemte si, jak dlouhý je výčet ohrožených skupin. Matky samoživitelky, senioři, mládež bez zázemí, single ženy, rozvedení muži nebo čistě jen lidé v nějaké špatné „šokové“ životní situaci. U všech se dá s trochou snahy vysledovat společný prvek, že totiž mají potíže s bydlením. Činže jsou drahé, hypotéky pro průměrně vydělávajícího singl taktéž. Nejdražší nemovitosti a nájmy jsou v Praze. Oblasti Česka, kde lze na bydlení lépe dosáhnout, zase neoplývají velkými možnostmi na pracovní uplatnění.
Co s tím? Nečekejte na pomoc druhých a dokud jste schopni, snažte se opatřit si vlastní kout pro život, i kdyby to měla být jen chalupa a nebo alespoň chatka v zahrádkářské kolonii.
